Kulturně kreativní průmysl a jeho vliv na život v kraji
Královéhradecký kraj, na základě rozsáhlé zahraniční i tuzemské dobré praxe, vnímá, že Kulturně kreativní průmysl (KKP) může fungovat jako efektivní nástroj k akceleraci ekonomického a společenského rozvoje.
Královéhradecký kraj, na základě rozsáhlé zahraniční i tuzemské dobré praxe, vnímá, že Kulturně kreativní průmysl (KKP) může fungovat jako efektivní nástroj k akceleraci ekonomického a společenského rozvoje, a že implementací cílené podpory na nižší úrovni než-li pouze té národní může být toto odvětví efektivním prostředkem k podpoře inovativnosti produktů a služeb směrem k vyšší přidané hodnotě, ale také k podpoře veřejného prostoru a životní úrovně.
Aby tomuto novému progresivnímu odvětví připravil živnou půdu pro další rozvoj a správně zacílil finanční nástroje, bylo nutné KKP v regionu zmapovat a poznat ekosystém, který vybrané mezioborové a heterogenní činnosti pod KKP uceluje do jednoho systematického a relativně měřitelného celku. V tomto případě byl do regionální inovačního ekosystému vložen „nultý bod“, který ke zvážení zakomponování KKP mezi domény specializace kraje zohledňuje po otevření dialogu s veřejností již kompletní 4Helix (1. firemní prostředí, 2. výzkumné a akademické prostředí, 3. veřejnosprávní a podpůrný sektor a 4. komunitu kraje nebo-li veřejnost).
Na základě kvalitativní fáze výzkumu v roce 2022 byl sestaven kvantitativní dotazník, jehož cílem bylo změřit vliv KKP na kvalitu života v kraji (2023). Data byla měřena na reprezentativním vzorku kraje dle věku, velikosti místa bydliště a pohlaví (N=350 respondentů). Analytický report odpovídá podmínkám pro kompletní závěry o veřejném mínění k tvorbě karty KKP. Veřejnost je nedílnou součástí implementace RIS3 strategie v regionálním modelu 4Helix. Touto metodikou byla přidána rovina demokratizace rozhodnutí o zařazení KKP mezi krajské domény specializace také optikou názoru komunity kraje, která rozpočet částečně financuje z daní a zároveň je na straně pasivního i aktivního konzumenta těchto služeb a produktů v regionu. Hypotéza o prioritizaci KKP vychází mj. z doposud zjištěných poznatků na evropské i národní úrovni a odboru kultury KHK. Dílčím zjištěním kvantitativního šetření bylo, že až 86 % respondentů je se svým životem v KHK rozhodně nebo spíše spokojeno.
Z hodnocených 7 domén je mezi 6 ukotvenými doménami kraje veřejným míněním nejlépe vnímána právě doména Kulturně kreativní průmysl. Podle 73 % respondentů má tato doména pozitivní vliv na každodenní život v Královéhradeckém kraji. Pozitivněji je Kulturně kreativní průmysl vnímán mezi respondenty z větších měst (nad 20 000 obyvatel), mezi respondenty z okresu Hradec Králové a mezi kreativními respondenty. Čím je respondent mladší, tím častěji vnímá vliv Kulturně kreativního průmyslu jako pozitivní.
Respondenti nejvíce souhlasí s tvrzením, že Kulturně kreativní průmysl má pozitivní vliv na děti a jejich rozvoj – 87 %. Je to důležitá oblast pro zachování identity a dalšího rozvoje kraje – souhlasí 80 % respondentů. Kultura a tvůrčí činnost jsou nepostradatelnými součástmi kvalitního života, je to efektivní strávení volného času – souhlasí 77 % respondentů. S většinou tvrzení ve větší míře více souhlasí kreativní respondenti.
38 % respondentů si pod pojmem nepředstaví nic nebo neví. Pokud si respondenti něco v souvislosti s KKP vybavují, pak to jsou obecně pojmy spojené s kulturou. Nejčastěji respondenti uvádí divadlo (12 %), společenské akce (9 %) a tvůrčí činnosti (8 %). Ženy, lidé do 34 let a kreativní respondenti si pod pojmem KKP častěji představí něco konkrétního (než aby řekli, že neví). Konkrétní zajímavé odpovědi respondentů uvádíme v kompletním analytickém reportu v příloze.
Vliv odvětví na každodenní život po rozpadu na regionální značky, či činnosti může být demonstrováno následujícím výčtem, co konkrétního si pod KKP činnostmi v kraji obyvatelé představí. Nejčastěji se asociace pohybují v rovině pozitivní emoční vazby na volnočasové aktivity jako jsou kulturní akce, festivaly a koncerty (77 % z N=350), které v očích veřejnosti představují převážně: Rock for people (21 %), Majáles (17 %), Trutnoff (9 %), Jičín – město pohádky (7 %) a Brutal Assault (6 %) nebo činnost kulturních a paměťových institucí (72 % z N=350), kde hrají regionální prim Východočeské muzeum (22 %), Klicperovo divadlo (20 %) a Galerie moderního umění (9 %). Na pomyslném třetím místě se umístili výrobci hudebních nástrojů (59 % z N=350), kterým jednoznačně dominuje výrobce klavíru a pianin Petrof (87 %), který mimo výrobu provozuje plnohodnotné zázemí pro kulturní akce s programem. Architekturu a tvorbu veřejného prostoru (39 % z N=350) nejčastěji v očích veřejnosti pozitivně reprezentují Studijní a vědecká knihovna v HK (9 %), autobusové nádraží HK (8 %), náměstí a parky. V rovině uměleckých řemesel (32 % z N=350) bývají pozitivně vnímání nejčastěji truhláři (28 %), oděváři (15 %) nebo konkrétně značky Kara-Trutnov (10 %), Polstrin (4 %), Atomrat (4 %) a Vamberecká krajka (4 %) dále výrobci her a hraček (20 % z N=350), kde převládají již konkrétní značky Merkur (42 %), Albi (16 %) a Kovap (14 %). Tvorba multimediálního obsahu (16 % z N=350) je zastoupena filmografií (27 %), fotografiemi (20 %), kiny (14 %) a Východočeskou televizí (12 %). Nejnižší zastoupení, kde byla báze skutečně kriticky nízká v povědomí jsou činnosti jako tvorba a vývoj software, her a aplikací (7 % z N=350). Pokud si v této rovině veřejnost vybaví něco konkrétního, pak to jsou IT firmy se sídlem v KHK BScom, T-mapy a Ortex nebo autoři her Mafia a Racing 300 původem z kraje. Podobně jako v kvalitativní části průzkumu jsou odpovědi respondentů rozmanité.
Kompletní analytický report v detailu naleznete v příloze.
