SWOT analýza

Silné a slabé stránky

Podnikový výzkum, vývoj a inovace 
  • Růst krajské reálné konvergence HDP/obyvatele v PPS vůči EU 28 (83 % ve 2017)
  • Vysoký podíl výdajů podnikatelského sektoru na VaV (65,8 %) ve srovnání s dalšími sektory (vládní, vysokoškolský) – zejména v případě některých oborů podnikání (např. díly a příslušenství motorových vozidel, elektro-elektrotech, textil, ICT, pryž/plasty)
  • Spolupráce firemního sektoru v oblasti VaV s výzkumnými organizacemi i mimo Královéhradecký kraj včetně mezinárodní spolupráce
  • Silné výzkumné zázemí královéhradeckých firem v oborech life-sciences, strojírenství, ICT a textilním oboru
  • Vysoká diverzifikace výrobkové struktury v oblasti elektroniky a elektrotechniky
  • Aktivní klastry působící v Královéhradeckém kraji (např. v oblasti textilní; obalové technice; ICT, energetiky a komunikačních technologií; kamenictví)
  • Existence oborově příbuzných firem pro založení nových klastrů
  • Významné zapojení Královéhradeckého kraje, Centra investic, rozvoje a inovací, CLUTEX – klastru technických textilií, firmy a ČTPT do propojování klíčových hráčů textilního průmyslu v rámci NUTS 2 Severovýchod a ve vazbě na evropskou iniciativu RegioTex)
  • Existence mezinárodně excelentního firemního výzkumu a vývoje v kraji
  • Vysoká produktivita práce v mezikrajském srovnání
  • Významný podíl firem pod zahraniční kontrolou působících v Královéhradeckém kraji provádějících VaV (obory automobilového průmyslu, ICT, medical devices, výroba pryžových výrobků)
  • Funkční vlastní marketingové aktivity podniků
  • Nižší přidaná hodnota českých firem oproti firmám se zahraničním vlastníkem
  • Nižší produktivita práce firem s českým vlastníkem
  • Nízké výdaje podnikatelského sektoru na VaV v mezikrajském srovnání
  • Nedostatečná doprovodná infrastruktura pro výzkum a vývoj: nízká kapacita a efektivita některých vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů
  • Nedostatečně rozvinuté služby a infrastruktura pro začínající podnikatele i pro zavedené firmy
  • Nízký počet evropsky/globálně tržně úspěšných start-upů
  • Nízká spolupráce firem a výzkumných organizací v kraji, díky převážně různému oborovému zaměření (= nutnost spolupráce VO i firem se subjekty mimo kraj)
  • V mezikrajském srovnání nízký podíl zaměstnanců VaV na celkovém počtu zaměstnanců v kraji
  • Nižší míra internacionalizace malých a středních podniků (počet účastí v mezinárodních projektech)
  • Vysoký podíl firem pod zahraniční kontrolou umístěných v nižších patrech globálních hodnotových řetězců / produkčních sítí
  • Neschopnost firem naplno využít potenciálu digitalizace
  • Absence systematické podpory v digitální oblasti pro MSP
  • Nedostatečné a nerovnoměrné pokrytí území vysokorychlostním internetem
  • Nejvyšší počet bílých míst v pokrytí internetem v mezikrajském srovnání
Veřejný výzkum a vývoj
  • Potenciál výzkumných organizací k větší orientaci na aplikace např. na základě aplikace přístupu příbuzné rozmanitosti-mezioborovosti
  • Zájem výzkumných organizací o nové výzkumné směry v souladu se světovými výzkumnými a společenskými trendy
  • Silné výzkumné/vývojové zázemí v oborech life-sciences, textilních, ICT a biotechnologií, potravinářství a zemědělství
  • Rozvíjející se mezioborové spolupráce (např. ICT v biomedicíně)
  • Existence mezinárodní excelence výzkumu ve výzkumných organizacích (např. imunologie, gynekologie/porodnictví, farmakologie/lékárnická chemie, hygiena, vojenství, zdravotnické prostředky, textilie)
  • Vysoká míra spolupráce VO se vzdělávacími institucemi
  • Využití marketingových nástrojů Královehradeckého kraje pro rozvoj a propagaci VaVaI aktivit
  • Nízký podíl celkových výdajů na VaV na HDP kraje, nízké celkové výdaje na VaV organizací v Královéhradeckém kraji, v mezikrajském srovnání
  • Nižší podíl výdajů veřejných samosprávných rozpočtů na podporu výzkumu, vývoje a inovací
  • Nízký celkový počet zaměstnanců VaV v Královéhradeckém kraji v mezikrajském srovnání
  • Klesající podíl specialistů v oblasti vědy a techniky na celkovém počtu zaměstnanců v kraji
  • Nedostatečný počet potenciálních zájemců o zaměstnání ve VaV v nastupující generaci
  • Nízká spolupráce firem a výzkumných organizací v kraji, díky převážně různému oborovému zaměření (= nutnost spolupráce VO i firem se subjekty mimo kraj)
  • Absence technických oborů na VŠ, a naopak absence kritického množství a velikosti firem se zaměřením v souladu s krajskými výzkumnými organizacemi
  • Nízká účast v evropském rámcovém programu na podporu výzkumu a inovací Horizont 2020 a programech Technologické agentury ČR v mezikrajském srovnání
  • Nízká účast pracovníků výzkumných organizací na stážích ve firmách
  • Mzdy specialistů v oblasti vědy a techniky dlouhodobě pod úrovní ČR
  • Nízká mezinárodní mobilita pracovníků výzkumných organizací
  • Nízká míra vyžití výsledků v praxi - komercializace výsledků výzkumných organizací, nízká míra patentové aktivity
  • Nákladnost, rizikovost a dlouhodobost procesu komercionalizace výsledků výzkumné činnosti VO významně snižuje zájem o komercializaci výsledků
  • Nízká míra založení spin-off firem
  • Nízká míra zaměření VO na tzv. rizikový výzkum (high risk-high gain)
  • Nízká úroveň netechnických kompetencí (např. podnikatelské uvažování v akademické sféře)
  • Absence masivnějších propagačních aktivit osvětlujících případné úspěchy/projekty na poli VaVaI ve smyslu individuálních marketingových aktivit jednotlivých subjektů
  • Nízká míra spolupráce mezi jednotlivými subjekty v oblasti propagace
  • Nízký počet nabízených služeb v digitální podobě
  • Nízké finanční a personální zdroje určené na oblast marketingu
Lidé a chytré dovednosti
  • Široké možnosti volnočasového vyžití pracovníků (work-life balance)
  • Podíl nezaměstnaných osob dlouhodobě pod průměrem ČR
  • Vysoká zaměstnanost v progresivních oborech
  • Rozvíjející se podpora sociálního podnikání v kraji jako nástroj podpory zaměstnanosti a podnikání
  • Nárůst podílu obyvatel s VŠ vzděláním, zlepšení vzdělanostní struktury obyvatel
  • Pestrá nabídka středoškolského a vyššího odborného vzdělávání
  • Početné zastoupení technických středoškolských oborů v kraji
  • Instituce sekundárního vzdělávání spolupracující s firmami
  • Existence uznávaných vědeckých osobností a VaV týmů s prvky mezinárodní excelence s vazbou na aplikační sektor
  • Regionální inovační značka jako nástroj propagace spolupráce mezi akademickým a komerčním sektorem
  • Podpora digitalizace ve vzdělávání Královehradeckým krajem
  • Rozvíjející se marketingové činnosti pro získání nových zaměstnanců akademických organizací
  • Fungující marketingová komunikace vysokých škol zaměřená na získávání nových studentů

 

  • Nízký podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva
  • Nedostatek pracovních sil poptávaných na regionálním trhu práce
  • Převis nabídky pracovních míst nad poptávkou, nevyhovující struktura volných pracovních pozic (více jak polovina pro nekvalifikovanou pracovní sílu)
  • Nízká zaměstnanost ve znalostně náročných oborech
  • Výrazná závislost zaměstnanosti na průmyslových odvětvích mimořádně vázaných na hospodářský cyklus
  • Klesající podíl doktorandů na celkovém počtu VŠ studentů
  • Nízká míra podnikavosti v akademické sféře a u studentů
  • Nedostatečné podmínky pro zahraniční výzkumné pracovníky
  • Generační problém nástupnictví výzkumných/vývojových pracovníků především v průmyslových oborech
  • Přetrvávající nesoulad profilu absolventů s potřebami regionálního trhu práce
  • Nízký zájem žáků o polytechnické a odborné vzdělávání
  • Nedostatečný počet a omezené možnosti zapojení specialistů a odborníků z praxe v rámci polytechnického a odborného vzdělávání
  • Poskytování kariérního poradenství neodpovídá potřebám žáků ani potřebám trhu práce
  • Nízká podnikavost žáků SŠ a VOŠ a studentů VŠ
  • Nedostatečná podpora práce s nadanými žáky a studenty
  • Nedostatek personálních kapacit v oblasti školství

Příležitosti a hrozby

Politické/legislativní vlivy
  • Prosazování principů chytré specializace do veřejných politik
  • Nepřímá podpora výzkumu a vývoje (např. výraznější daňová zvýhodnění obecně a zvýšené daňové zvýhodnění využívání výzkumných služeb od výzkumných organizací)
  • Snížení překážek podnikání (administrativa, byrokracie) pomocí rozvoje e-Govermentu
  • Zvýšení podpory start-upů a služeb pro MPS na národní úrovni
  • Podpora ochrany duševního vlastnictví z národní úrovně
  • Změna hodnocení výzkumných organizací, vyšší důraz na aplikovaný výzkum a využití výsledků VaV v praxi
  • Reforma imigračního práva usnadňující zaměstnatelnost cizinců v znalostně náročných oborech
  • Rozvoj flexibilních forem vzdělávání a zaměstnávání
  • Legislativní zakotvení kariérového poradenství
  • Možnost podpory marketingových aktivit a propagace RIZ ze strany Královéhradeckého kraje
  • Politická podpora pro rozvoj digitalizace – strategický dokument Digitální Česko, přijetí zákona o právu na digitální službu
  • Spolupráce veřejného a soukromého sektoru na digitalizaci
  • Legislativa výzkumu a vývoje (systém financování – nestabilita, diskontinuita, administrativní náročnost)
  • Rychleji se rozvíjející výzkumné/inovační systémy ostatních krajů ČR
  • Legislativa výzkumu a vývoje (systém financování – nestabilita, diskontinuita, administrativní náročnost)
  • Nejednotnost výkladu legislativy (např. daňové odpočty na výzkum a vývoj) a nižší vymahatelnost práva
  • Nevhodné nastavení nových nástrojů podpory VaV, zvýšení administrativní zátěže
  • Komplikovaný systém financování VaV na národní úrovni
  • Nedostatečné zajištění interoperability digitálních služeb
  • Akcent na zvýšenou ochranu osobních údajů v souvislosti s přijatým Nařízením EK (GDPR) – možné zbrzdění rozvoje digitálních služeb
Ekonomické/finanční vlivy
  • Přechod České republiky na ekonomiku taženou inovacemi
  • Zvýšená poptávka po inovačních řešeních ze strany veřejné správy a po implementaci tzv. smart řešení
  • Potenciál pro příliv vnějších investic do znalostně náročnějších oborů, ideálně využívajících regionální znalostní základnu
  • Snížení závislosti VaV aktivit na dotačních zdrojích
  • Zvýšení regionální a meziregionální spolupráce výzkumných týmů
  • Rozvoj cirkulární ekonomiky a důraz na udržitelnost surovinových zdrojů
  • Uplatnění nových obchodních modelů v ekonomice České republiky
  • Investice do technologií jako kompenzace nedostatku pracovní síly
  • Možnost podpory inovační a digitální infrastruktury z evropských a národních zdrojů (např. Digitální inovační huby)
  • Zpomalování růstu světové ekonomiky
  • Pokles zahraniční poptávky po produkci z regionu při nedostatečné podpoře inovacemi a interdisciplinární koordinací k rozšíření subdodavatelských vazeb v regionu
  • Odliv přímých zahraničních investic (vyčerpání nízkonákladové a pobídkové výhody, změny daňového systému)
  • Snižující se atraktivita kraje pro investice do znalostně náročných oborů
  • Uzavřenost českého výzkumného prostředí, nepodchycení globálních výzkumných trendů
  • Nepřizpůsobení se trendu snížení dotací z ESIF na oblast VaV
  • Riziko prodlužování a prodražování veřejných ICT zakázek z technologických důvodů
  • Absence systematické podpory v digitální oblasti pro MSP a výzkumné organizace
Sociální/demografické vlivy
  • Rostoucí mobilita pracovníků
  • Růst míry ekonomické aktivity u věkové kategorie 60+
  • Potenciál širokého portfolia středních škol pro užší spolupráci s výzkumnými organizacemi a podniky
  • Intenzivnější spolupráce vzdělávací soustavy se zaměstnavateli
  • Prohlubování stávající spolupráce škol mezi sebou navzájem
  • Zacílení aktivit VaV na současné sociální megatrendy (např. demografické stárnutí)
  • Možnost přilákat zahraniční kvalifikované pracovníky do VO a firem
  • Rozvoj popularizačních aktivit vědy, výzkumu a inovací směrem k veřejnosti
  • Nedostatek kvalifikovaných pracovníků (strukturální problém)
  • Odliv kvalifikovaných lidských zdrojů mimo kraj
  • Prohloubení nesouladu mezi vzdělávacími institucemi a požadavky regionálního trhu práce
  • Nedostatek pedagogů odborných předmětů na středních školách
  • Pokles počtu žáků SŠ a VOŠ a studentů VŠ vlivem demografických změn
  • Nedostatečná připravenost a kapacita lidských zdrojů

 

Technologické vlivy
  • Možnost internacionalizace regionálních subjektů (zapojení do technologických platforem nebo mezinárodních aktivit klastrů)
  • Rozvoj oborové spolupráce firem navzájem a s výzkumnými organizacemi mimo kraj, podpora interdisciplinarity
  • Potenciál mezioborového přístupu (related variety) ve VaVaI
  • Úspěšné případy upgradingu v rámci globálních hodnotových řetězců (např. v automotive, gumárenství, strojírenství, ICT)
  • Větší orientace výzkumných organizací na aplikovatelné výsledky s tržním uplatněním nebo veřejným konečným uživatelem
  • Více akreditovaných/certifikovaných pracovišť výzkumných organizací (pro spolupráci s aplikační sférou)
  • Rozvoj nových trendů v oblasti ICT (zlepšování komunikace bez geografických a sociálních překážek, virtualizace světa, informační společnost)
  • Rozvoj VaVaI aktivit v klíčových technologických trendech – tzv. KETs (mikro a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé výrobní materiály) a v dalších nastupujících technologických trendech (např. bigdata, 4. průmyslová revoluce, smart city, internet věcí/osob, personalizovaná medicína, …)
  • Navyšování kapacit lidských zdrojů v profesích s vyšší přidanou hodnotou v důsledku rozvoje Průmyslu 4.0
  • Uplatnění nových technologických trendů při reorganizaci trhu práce (rozvoj ultrarychlých 5G bezdrátových systémů, nástup cloudových řešení, BIG DATA, VR, umělá inteligence, …)
  • Růst využití alternativních modelů poskytování veřejných (např. zdravotní péče) a komerčních služeb
  • Zvyšující se tržní dostupnost technologií, možnost vzniku nových produktů a služeb
  • Zavádění funkčního eGovernmentu

 

  • Nevyužití potenciálu a zastarávání krajské výzkumné, vývojové a inovační infrastruktury
  • Snižující se atraktivita kraje pro investice do znalostně náročných oborů
  • Kybernetické bezpečnostní hrozby v souvislosti s digitalizací společnosti, nedostatek specialistů v oblasti kyberbezpečnosti
  • Změna produkčních řetězců vyplývající z nastupující digitalizace a automatizace
  • Ztráta konkurenceschopnosti firem v důsledku rychlejšího zavádění digitalizace a nových technologických trendů konkurenčními společnostmi (nedostatečného zavedení digitalizace a nových technologických trendů)
  • Nedostatečný přístup k vědeckým informacím v digitální formě v podobě odborných databází a elektronických vědeckých periodik, omezení možnosti zapojení do programu Horizon Europe

 

 

Přeskočit na hlavní navigaci